Vliv IT na životní prostředí - Výroba, užití a likvidace hardwarových komponent
Vliv výroby na životní prostředí
Většina elektronických zařízení je sestavena téměř výhradně z nejrůznějších hardwarových komponent a proto vše co se vztahuje na tyto komponenty se pak přeneseně vztahuje na celé zařízení. Fází asi s největším dopadem na životní prostředí v životním cyklu hardwarové komponenty je již její samotná výroba. Dr. Eric Williams z Tokyjské United Nations University se v roce 2003 zabýval dopadem výroby paměťového modulu na životné prostředí. Paměťový modul DRAM byl vybrán jako jedna z nejběžnějších a nejpoužívanějších komponent v současných počítačích i jiných elektronických zařízeních. Studie se zabývala spotřebou energie a materiálů při výrobě čipu o hmotnosti 2 gramy. Při výrobě takto malého čipu je podle této studie spotřebována energie odpovídající 1 600 gramům fosilních paliv, je použito 72 gramů chemikálií a téměř 32 000 gramů vody. Tato čísla nejsou sama o sobě příliš velká neuvážíme-li, že takovýchto či jiných čipů jsou každoročně vyráběny stovky milionů kusů.
Z uvedené studie plyne, že potřebné množství energie a materiálů na výrobu mikročipu je asi 800 krát vyšší než hmotnost vyrobeného čipu. Pro porovnání s jinými výrobky je však korektnější uvažovat celé zařízení, tedy osobní počítač. Na výrobu osobního počítače (včetně CRT monitoru) je spotřebováno přibližně 240 kg paliva, 22 kg chemikálií a 1 500 kg vody, tedy asi spotřebovaný materiál a energie tvoří 10 násobek výsledné hmotnosti. U osobních automobilů tento poměr dosahuje asi 2 násobku. Z těchto údajů je vidět, že čím technologicky pokročilejší výrobek vyrábíme, tím je jeho výroba energeticky náročnější.
Další problém výroby hardwarových komponent souvisí jak s jejich výrobou tak pak později i s jejich likvidací. Jde o používané materiály a chemické látky používané při jejich výrobě. Dnešní počítačové komponenty v sobě obsahují až stovky různých sloučenin a materiálů z nichž některé jsou toxické, karcinogenní případně jiným způsobem ohrožují životní prostředí nebo zdraví lidí. Některé komponenty obsahují těžké kovy jako jsou kadmium, rtuť, selen, chrom či kobalt. Dále se používá arsenik, kysličník arsenitý či sloučeniny bromu. Při výrobě elektronických součástek se často používají další nebezpečné sloučeniny včetně sloučenin chloru. Používání těchto nebezpečných látek s sebou nese podstatně větší rizika než samotné látky v těchto komponentech.
Výroba počítačových komponent je v současné době velmi konkurenční podnikání a tak tlak na snižování nákladů při výrobě je velmi vysoký. V dnešní době kdy je stále více a více komponent vyráběno v asijských zemích klesá i nutnost dodržovat přísné ekologické normy a normy ochrany zdraví zaměstnanců při výrobě. To je způsobeno přesunem výroby komponent do zemí s méně přísnými normami.
