Vliv IT na životní prostředí - Výroba, užití a likvidace hardwarových komponent
Různé dopady provozu zařízení
V době kdy je zařízení používáno mají jednotlivé komponenty a zařízení i přes svoji různorodost jeden společný dopad na životní prostředí. Tímto dopadem je spotřeba elektrické energie. Některá zařízení a komponenty jsou v tomto ohledu šetrná, jiná naopak nejsou. Problém spotřeby energie zařízením při provozu se tato práce nadále nebude zabývat.
Velmi krátká životnost komponent
Životnost hardwarové komponenty je na jednu stranu velmi malá a na druhou stranu velmi velká. Velká spousta komponent může fungovat či funguje roky či desítky let, přesto je jejich morální životnost je velmi krátká. Vzhledem k extrémně rychlému vývoji nových a nových technologií a pokroku v této oblasti je doba, po kterou je komponenta používána oproti životnosti komponenty relativně malá. Řádově se jedná o jednotky let oproti až desítkám let fyzické životnosti komponenty. Tento problém rychlého morálního opotřebení komponent s sebou přináší prakticky neustálý problém, co dělat s neustále se hromadícími vyřazenými zařízeními a komponenty.
Znovuvyužití
Řešením jak prodloužit dobu používání komponenty nebo zařízení je její znovupoužití. Celá funkční zařízení mohou být v některých případech znovu využita k účelům kde jsou stále tato zařízení dostačující. Vzhledem k modularitě většiny elektronických zařízení mohou být také znovu použity jednotlivé hardwarové komponenty. Bohužel je druhotné využití komponent opět velmi omezeno vysokou rychlostí technologického pokroku.
Recyklace a likvidace
Nejjednodušším způsobem likvidace hardwarových komponent je jejich vyvezení na skládku odpadů. Jedná o variantu s nejhoršími následky v životním prostředí. Hardwarové komponenty v sob obsahují množství nebezpečných sloučenin a tak například americká US Enviroment Protection Agency klasifikuje tento odpad jako nebezpečný. Bohužel však nepřikazuje žádné speciální zacházení.
Na ekologicky šetrnou likvidaci a recyklaci materiálů se dnes specializují některé firmy. Počítače a jejich komponenty jsou rozebrány na prakticky elementární součástky z nichž se dále získávají kovy jako měď či dokonce zlato a platina. Recyklovány jsou také suroviny jako sklo, plasty a další.
Elektronický odpad obsahuje stovky nebezpečných látek, které mohou být toxické pro lidský organismus i pro životní prostředí, pokud jejich recyklace není dostatečně bezpečná. Recyklace či bezpečné uložení elektronického odpadu je poměrně nákladný proces. Zisková je recyklace pouze některých komponent obsahující větší množství drahých kovů. Snižováním nákladů na recyklaci vzniká opět problém vývozu tohoto druhu odpadu do zemí s velmi benevolentními zákony a předpisy. Například v Číně v okolí továren na zpracování elektronického odpadu jsou místy překračovány koncentrace rtuti ve vodních zdrojích až téměř 200 krát oproti limitům Světové zdravotnické organizace. Do rozvojových zemi je vyvážen odpad převážně jen z USA nebo Japonska, neboť konvence z roku 1994 zakazuje členským státům Evropské unie vyvážet tento odpad do chudých a rozvojových zemí.
