Jak jsem v Anglii brigádu (ne)našel
Po nějakém čase jsem se rozhodl napsat několik řádek o tom, jak jsem v Anglii práci hledal a nenašel. Původně se této cesty mělo zúčastnit pět lidí, nakonec jsme letěli jen tři.
Byla středa 14. července 2004 a let společnosti easyJet číslo 6422 na pravidelné lince z Prahy do Newcastlu právě startoval z Ruzyňského letiště, cesta do Anglie začala. Stejně tak jako další tisíce Poláků, stovky Čechů a Slováků jsme na prázdniny opouštěli svoji vlast a mířily jako hrdí občané Evropské unie na brigádu do Anglie.
V Newcastlu nás na letišti přivítalo velmi příjemné klima - asi 22 stupňů, polojasno a pofukoval vítr od oceánu. Hned poté co jsme se rozkoukali, jsme se vydali hledat cestu do centra, kde jsme měli na jedné z místních univerzit zarezervováno ubytování.
Newcastle je město asi s 300 tisíci obyvateli na řece Tyne v severovýchodní Anglii asi 20 km od oceánského pobřeží. V oblasti kolem ústí řek Tyne a Wear, která je elegantně propojena systémem hromadné dopravy pak žije asi jeden milión obyvatel.
Pokud někdy navštívíte Newcastle, třeba zaskočíte-li si někdy sem na fotbalový zápas místního klubu, vězte, že z letiště se do centra dostanetre nejrychleji metrem, které zde má konečnou stanici. Lístek z letiště stojí něco málo přes 2 libry, celodenní jízdenka pak asi 3,6 a ve středu 2 libry, ale na to jsme přišli až v metru.
Samotný Newcastle toho zase tolik pro turisty nenabízí. Celé město se dá projít asi za 2 dny a to se ani moc nemusíte namáhat. Určitě byste neměli minout místní hrad z roku 1080. Ano, podle tohoto “nového” hradu dostalo město kdysi svůj název. Hrad vás překvapí nepříliš velkou rozlohou a dokonce i cenou vstupného, která je na Anglii neuvěřitelných 50 pencí.
Poté, co si odbydete staré památky, vydejte se přes některý z mostů přes řeku Tyne do čtvrti Gateshead. V této čtvrti na břehu řeky Tyne naleznete muzeum moderního umění Baltic. Budova, která tak trochu připomíná AMPU (Automatické Mlýny Pardubice) v sobě skrývá nejen terasu s úžasným výhledem na město, ale také bezplatné expozice netradičního moderního umění. Poté už zbývá shlédnout jen otevření - tedy vlastně naklonění Millenium Bridge a večer zajít do nějakého z místních barů.
Ale zpět k původnímu cíli naší cesty, který se postupně přeměnil z hledání práce na turistiku. Pokud nemáte práci předem dohodnutou nebo zajištěnou přes nějakou agenturu (a to ani pak nemusíte mít vyhráno), není hledání práce zas tak jednoduché. Buď celý den lítáte po městě a koukáte po cedulích typu NOW HIRING. Vyplňujete jeden application form za druhým a čekáte, že vám někdo zavolá zpět (samozřejmě jen na britské telefonní číslo). Druhou možností je zaregistrovat se v nějaké personální agentuře. Procedura je opět stejná, registrujete se a čekáte až se někdo ozve. Pokud nemáte National Insurance Number (obdoba českého rodného čísla) nebo trvalou adresu (na hostel se nikde moc štastně netvářili) případně dva Brity, kteří vám poskytnou reference, šance na sehnání práce výrazně klesají.
Stručně shrnuto: Práce se najít dá, ALE dá to chvíli času. Takže se musí počítat, že budete potřebovat asi týden, spíš dva na to, než začnete pracovat, případně ještě nějaký čas, než dostanete výplatu. Pokud chce člověk jet bez zajištěné práce tak na měsíc nebo měsíc a půl bude rád, že mu vydělané peníze pokryjí náklady.
Protože se z nás stali turisté, tedy lidé, kteří nepracují a ani pracovat nechtějí (nebo ani nechtěli?), nemohli jsme vynechat návštěvu místních pláží a jízdu pro nás suchozemce netradičním prostředkem městské hromadné dopravy - trajektem. Chce-li se dostat v ústí řeky Tyne na druhý břeh stejně vám jiná možnost nezbývá. Nejbližší most je Millenium Bridge přímo v centru Newcastlu vzáleném asi 20 km nebo dálniční tunel asi 10 km proti proudu řeky.
Velká Británie je země, která určitě stojí za návštěvu. A pokud budete mít cestu do této oblasti zastavte se v Newcastlu, místní tvrdí, že za posledních 20 let se změnil k nepoznání. A navíc v létě je to oblast s poměrně příjemným klimatem (za celou dobu pobytu pršelo jen asi půl dne) a přátelskými lidmi, nepřátelskými cenami a pro evropana v prvních dnech smrtelným nebezpečím na přechodech a silnicích. Ano opravdu jezdí vlevo. Takže při přecházení na přechodu se nezapomeňte podívat doprava nebo možná pro jistotu na obě strany.
